Plasnice, Orlické hory

Dodnes si v barvách pamatuju ten Den, kdy jsem posilněná ranním cappuccinem vyrazila na svatbu Simči a Filipa. Celý měsíc před jejich svatbou kralovalo parádní babí léto, jen hodit nohy nahoru a se sklenkou prosecca bohémsky vychutnávat poslední paprsky léta… To ráno ale hrozil hlas v rádiu celodenním deštěm a zimou, vidět bylo nejdál na svoje nohy. Jeden by nejradši zůstal se svařákem doma u krbu. A co teprve fotograf! Ukočírovat dva foťáky plus deštník, přitom se vyhnout kalužím, protože foťáky visí proklatě nízko u kolen… úplná noční můra. Přitom tahle hrůza ve finále hrála báječně do mých fotografických karet! Ukázalo se, že rosničky rády malují čerta na zeď a místo vydatného celodenního lijáku proběhlo jen mrholení. A ta mlha… ta byla! Co vám budu vyprávět, fotky vydají za tisíc slov, koukněte sami.